Výlet na Batu Caves
Další dny byly občasně volné a občasně strávené vyřizováním věcí do školy. Taky jsme zažily první zdejší párty s dalšími exchange studenty, a to hned v protějším areálu u Poláků. Kromě toho jsme se vydaly na nákupy, protože zavládlo zděšení z toho, že téměř žádné z našich triček nedosahuje požadované délky rukávu pro vstup do kampusu. Zajely jsme tedy do obchodního centra Times Square, budovy s kvalitním množstvím pater a solidní rozlohou. Ceny se tady pohybují okolo 15 až 30 RM, což je dost slušné. Celý nákup je ale dost velká sázka do loterie, protože kabinky se tady prostě nevedou. Buď kup anebo čest. Vzhledem k tomu, že naprostá většina zdejšího zboží je univerzální velikosti a ta je jaksi jiná u Asiatů než u nás Evropanů, docela jsme se pobavily a zariskovaly.
Po prvním týdnu zdejšího bytí začínáme pozorovat rozdíly v přístupu Malajců k nám. Dost možná jsou dané našim vlastním přístupem, který byl zpočátku dosti plochý a uzavřený. Zjišťujeme ale, že zdejší obyvatelé jsou přístupnější a přátelštější než se zprvu může zdát. Muslimky se na nás usmívají i přesto, že zrovna nemáme řádně zahalené ramena či kolena, jsou ochotné nám pomoci kdykoliv vypadáme zmateně a obecně jsou muslimové vcelku přístupní tématu jejich života a náboženství. Možná jsme jen dobře narazili, ale možná jejich otevřenost opravdu závisí na tom, jak otevření jsme my jim.
Nasi lemak - oblíbené jídlo Malajců
Absolvovaly jsme taky náš první výlet, a to na Batu Caves – hinduistickou svatyni s proslavenou 43metrovou sochou boha Murugana. V plánu bylo vyjet společně s Mexikánci (exchange studenti), po půlhodinovém čekání na nádraží jsme to ale vzdaly a vyrazily samy. Na místě jsme ovšem potkaly 6 dalších Čechů, což nás samoty zbavilo. Společně jsme vyšplhali 272 schodů mezi přidrzlými opicemi k jeskynní svatyni.
81letá babča narozená v Indii, co se vydala na výlet vyjít si pár schodů
Indické mňamky
Socha Murugana
Třídíme odpad
První yummy sushi