První den
Je to tady! První den školy a stěhování do nového zároveň.
Pobraly jsme poslední drobky z hotelu a opět přetížené se vydaly taxíkem do kampusu. Tam nás čekala snídaně a seznamování s novými lidmi i univerzitou. Rozlosovali jsme se do skupinek, dostali deštníky proti slunci i dešti a vydali se na obhlídku kampusu.
S notebookem na zádech jsme celé dopoledne procházeli kampus velký snad jako Zlín. Horko jak v pekle. Tentokrát bez nadsázky. S gatěma na zem, protože kolena jsou moc vyzývavé, s rukávem, protože ramena nesmí jít vidět a s teniskama, protože v batohu na ně nezbylo místo. Věřte, že po oné procházce by nikdo z nás ani v minikraťáskách a tílečku nebyl „too sexy“! Je nás tu Exchange studentů něco přes 400, takže jsme se kvalitně smočení mohli všichni za cesty navzájem poznávat. O tom, co studují, proč sem přijeli a jaký je rozdíl v podnebí bych mohla vyprávět, ale fígl na to, jak si zapamatovat asijské jména jsem zatím nenašla! Pětkrát mi ho můžou zopakovat a já ho ani nevyslovím…Inu, každému rozhovoru musí předcházet oční kontakt, kterým jasně sdělím, že k němu hodlám mluvit.
Po mokré prohlídce jsme dostali obídek a pár chvil si poseděli v klimatizované přednáškové místnosti, kde jsme uschli a poslechli si o tom, co můžeme, co nesmíme, ať vítáme a tak. Znáte to. Sympatické rozprávky.
Cesta do nového obydlí byla nezvykle příjemná. Zkusily jsme použít mobilní aplikaci MyTeksi doporučovanou místními, která slouží k přivolání taxíku nebo spíše osobního fára. Ceny jsou předem dané a mnohdy značně nižší než u klasických taxíků, neb ty si rády nadsadí a cena se taky dost mění podle dopravy na silnici. Takže místo gesta „Go go“ při výstupu jsme byly zavezeny až ke vchodu, zaplatily málo a ještě nám bylo poděkováno.
Condominium, ve kterém bydlíme, sice není nijak extrémně luxusní a má pár vad (plesnivé okno, rozbitá skřín, záchod, co nesplachuje, sprchu, co pořádně neteče a umyvadla s dřezem, co tečou i tam, kde nemají), ale to všechno bude spraveno a navíc máme bazén v areálu zadarmo, takže ode dneška si pískáme! A abych nezapomněla – čeká nás každodenní trénink, neb jsme na kopci, kolem bydlí dost dalších spolužáků, kousek od nás je obchod se vším potřebným provoněný durianem (místními velice oblíbené ovoce s typickou aromatickou vůní kombinace plynu a zpocené ponožky) a jede nám odsud bus do školy. A to je důvod k radosti!
Výhled ze zdejší "restauračky"
Výhled z našeho balkonu